Chceme jen tvoji duši

24. října 2007 v 19:47
Dostala se mi do ruky zajímavá knížka " Chceme jen tvoji duši- rocková scéna a okultismus, fakta a souvislosti" od Ulricha Bäumera.
Stáhla jsem k tomu z http://www.pavucina.net/clanek.php?clanek=14 anotaci a na závěr připojuji i vlastní hodnocení.

Chceme jen tvoji duši (U. Baumer)


Jakožto dirigent pěveckého sboru hrající převážně rockovou a popovou hudbu jsem velice uvítal možnost dozvědět se něco o pozadí tvrdší poloviny rockové scény. Knížka "Chceme jen tvou duši" o rockových kapelách odkrývá informace, které doslova berou dech. Autor rozebírá texty hard rockových písní a také se zabývá vlivem hudby, která může uvést člověka do transu a takto na něj působit. Kolem heavy metallových skupin kolují různé zvěsti o satanském zaměření jejich textů. Co je pravdy na tom, že se členové těchto hudebních skupin přímo okultismem zabývají a že svou duši doslova zaprodali ďáblu? Můžeme něčemu takovému věřit? Jaké asociace nás napadají, když v průchodech stále častěji narážíme na plakáty s obrázky pekelně vypadajících příšer, které lákají na koncert takové skupiny?

Podívejme se nyní na průřez působících hardrockových kapel a něco si o nich povězme. Jména jako Iron Maiden, Rolling Stones, Black Sabath, Led Zeppelin nebo AC/ DC jsme již pravděpodobně někdy slyšeli. K mému osobnímu překvapení knížka pojednává také o Eagles a Beatles, kteréžto kapely bych si nikdy nespojil s jakýmkoliv satanským pozadím. Je pravdou, že v písničce s nevinným názvem Hotel California člověk předpokládá, že zpívá o nějakém hotelu v Kalifornii a nechává se unášet krásnou melodií, ale opravdu po důkladnějším poslechu zjistí, že se jedná o docela strašidelný text. Baumer vyslovuje domněnku, že Hotel o kterém se zpívá a který je vyobrazen na obalu CD je ve skutečnosti budova satanské církve v San Francisku, která má sídlo na Kalifornské ulici. Domněnku dokládá také tím, že holohlavá osoba která na obalu kouká z okna budovy vypadá jako holohlavý vůdce oné satanské církve Anton LaVey. Beatles pro změnu mají píseň "Bring on the Lucie" z alba "Mind Games" ve které mimo jiné zpívají "666 je tvé jméno". Číslo 666 je v satanských kruzích považováno za magické číslo označující ďábla. John Lennon se prý svěřil jednomu z kamarádů: "Vím, že Beatles budou mít úspěch jako ještě žádná jiná kapela. Vím to přesně, protože jsem pro tento úspěch prodal ďáblu duši." Je ovšem nutno podotknout, že tyto dvě výše zmíněné kapely jsou slabý odvar těch o kterých se budeme bavit nyní. Jejich texty otevřeně agitují satana, perverznosti a násilí. Všelijak se řídí heslem, "Čiň co chceš, to je celý zákon.", které je obdobou desatera v tzv. antibibli napsané Alasterem Crowleym, průkopníkem, který se postaral o velký průlom v okultních praktikách na přelomu devatenáctého a dvacátého století.

Při koncertech Black Sabath ukusoval Ozzy Osbourne hlavy ptákům a když mu nějaký fanoušek hodil na pódium mrtvého netopýra, ukousl hlavu i jemu. Musel se pak chudák podrobit injekcím proti vzteklině. Autor popisuje, že u skladby Stairway to Heaven, skupiny Led Zeppelin, je při zpěvu použit tzv. backward masking. Při přehrávání pozpátku mají znít ve skladbě satanská slova. Název skupiny KISS má znamenat zkratku: "Kings In Satanic Service" a AC DC prý znamená "AntiChrist Death to Christ". Tyto výklady názvů jsou bohužel doloženy pouze ve stylu "jedna paní povídala". Pokud se ovšem jedná o správný výklad, pak to může o skupině mnohé prozrazovat. Život mnoha zpěváků končí doslova tragicky. John Lennon je 8.12.1980 za podivných okolností zastřelen svým fanouškem Markem Chapmenem. Saxofonista a varhaník Graham Bond padá pod vlak v metru a hlavní zpěvák skupiny AC DC, který v písni Highway to Hell zpívá "Jsem na dálnici do pekla" se po jedné proflámované noci dusí vlastními zvratky. Jsou to pouhé náhody a nebo je opravdu možné, že jak to bývá v pohádkách, zaprodali svoji duši ďáblu a ten si pro ně po uplynutí dohodnuté doby přišel? V roce 1963 skutečně Beatles produkovali jeden hit za druhým. Měl John Lennon důvod si jen dělat legraci s tím co říkal? Mnohé skupiny otevřeně přiznávají, že vyznávají satana. Vyznávají jej ale všechny? Je zde totiž ještě jeden pádný důvod, proč mít satanisticky založené texty. Je to image, který letí. Máš satanské texty a tvrdou hudbu? Pak je velká pravděpodobnost, že budeš mít na koncertě mnoho lidí. Mnoho skupin tvrdí, že to tak nemyslí. Může toto být bráno jako ospravedlnění? Ďáblu je přece úplně jedno, kdo mu dělá reklamu.

Poslední část knihy se věnuje původu a účinkům rytmické hudby na člověka. V době psaní knihy zřejmě existoval pouze hard rock, ale nyní by do této kategorie spadaly zřejmě také Techno, House a jiné nově vznikající styly. Hudebník Bob Larson, který se stal křesťanem popisuje že mu do srdce padla bázeň, když viděl, jak se při jeho vlastním koncertě mladé dívky školního věku zmítaly po zemi lomcované v šíleném třesu. Opakovaní rytmu jak v hudbě tak se světlem (stroboskop) navozuje stav transu při kterém člověk ztrácí kontrolu nad svým jednáním. Podle autora přestává v transu mít duch našeho těla kontrolu nad našim mozkem a může se jej zmocnit cizí zlý duch a zanechat v něm trvalé následky. Je to přirovnáno ke hře na hudební nástroj. Náš mozek je jako hudební nástroj a duch je jako hráč. Pokud já jako hráč hraji na klavír tak mám nad ním kontrolu. Pokud si ale ke klavíru sedne někdo cizí, přestal jsem klavír ovládat a musím počkat až mě k němu opět pustí sednout. Mládež dneška je velice fascinována tajemném. Mystické věci je velice přitahují. Stejně tak jak přitahovaly také mě, než jsem uvěřil v Ježíše Krista. Je zajímavé, že naše "osvícená doba se cítí být povznesena nad vše nadpřirozené, ale přitom okultismus kvete. V existenci Boha lidé nevěří, ale přijmout existenci nadpřirozených věci takovým oříškem není. Je mnohem jednodušší věřit tomu, co vidím v televizi v Aktech X nebo v Čarodějkách, než věřit tomu, co píše nějaká 2000 let stará kniha. Navíc sledovat televizi je mnohem jednodušší než vidina otevření takové tlusté a složité knihy jakou je Bible. Nemohu se tedy divit, že ke mě přijde má dobrá kamarádka a začne se mi barvitě chlubit o svých čarodějných seancích v čarodějnickém kroužku. Démoni ovlivní člověka zdánlivě pozitivně tím, že mu dají nadpřirozené schopnosti. Negativním dopadem je ale tělesný a duševní rozpad. Alaister Crowley zemřel v zapomnění v zatemnění ducha a lačný po drogách. Já jsem si z knihy pana Baumera odnesl poznatky o skutečnější představě jak to vypadá na naší rockové scéně. Ze svých zkušeností s metodami autosugesce a ovládání mysli mohu potvrdit, že rytmická hudba může člověka uvést do stavu transu, kdy člověk ztrácí kontrolu nad svou myslí, podobně jako se to děje v opilosti nebo pod vlivem drog. Musím se také připojit k obavě, že dopad jaký můžou hardrockové kapely mít na dnešní mládež je horší než je mu v současnosti přisuzováno. Ne se všemi názory v knize však mohu souhlasím plně. Skupina Eagles v písni Hotel California zřejmě opravdu zpívá o Satanské církvi v San Franciscu, ale způsob jakým to zpívá rozhodně nemůžu zařadit do satana propagujících ba právě naopak. Tanec "Electric Buggy", kdy člověk napodobuje pohyby robota je popsán v knize jako ďábelský, ale dle mého názoru je to jen velice složitá souhra svalů, kterou se ale může naučit kdokoliv, kdo bude dostatečně pohyblivý a trpělivý a hlavně vypadá hodně dobře. Dle mého názoru je důležité hlavně poselství, které píseň předává ve svých slovech nebo v akcích, které zpěvák provádí na pódiu. Rytmus skladby může opravdu otevřít mysl, ale to není na škodu, pokud se jedná o dobrý obsah. Skladbu Stairway to heaven od skupiny Led Zeppelin jsem obrátil a pustil pozpátku, a bych zjistil, zda opravdu uslyším nějaká satanská slova, kterým bych rozumněl, ale nepodařilo se mi porozumět. Je pravda, že nejsem anglický rodilý mluvčí, takže píseň tento jev může obsahovat, ale nemohu to potvrdit. Navíc jsem toho názoru, že tento jev nemůže být škodlivý ani na podvědomé úrovni. Nakonec se musím zmínit o tom, že knížka používá často odkazy na biblické texty, které mi ale občas připadaly poněkud "mimo mísu" a jen slabě se vztahovaly k probíranému tématu. Celkově knihu hodnotím jako přínosnou pro každého, kdo se chce dozvědět křesťanské argumenty k tomuto tématu, které může poté využít třeba k diskusi s mládeží.
Tak to byl článek a teď to mé hodnocení:0)
Knížka mi přišla jako zajímavé zamyšlení nad vlivem určitých druhů hudby. Více jsem si uvědomila jak rafinovaně dokáže Ďábel použít moderní výtvory a ovládat jimy masy.
Na druhou stranu mi nepřipadá správné říci, že ten či onen styl hudby je ďábelský. Myslím, že to záleží především na poselství, které ty kapely předávají. Tzn. hodně to záleží na textech.
Znám pár hardrockových i metalových křesťanských kapel a znám jejich členy i osobně a i když této hudbě neholduju a doma bych si jí na CD asi nepustila, přesto si myslím, že i to je styl jak chválit Pána…Záleží zkrátka na tom, jaké poselství chce kapela předat.
O rituální hudbě se dá říci jediné, byla tu, je tu a bude tu i v budoucnu. Každý nástroj a lidský výtvor se dá buď použít k dobrému, nebo zneužít…
Myslím, že knížka stojí za přečtení, ale chce to i vlastní kritické uvažování a ne jen přejímání myšlenek za vlastní.
Co si o tom myslíte vy?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sweedy Sweedy | 24. října 2007 v 20:49 | Reagovat

Přesně tak Gábi, myslím si, že doopravdy záleží na textech a ta knížka vypadá vskutku zajímavě. Díky! M+

2 Hwest Hwest | 24. října 2007 v 21:12 | Reagovat

Toť otázka. Opravdu toliko záleží na textu či může být nějaký styl hudby špatný. Z hlediska psychologie prvotně určitě vnímáš melodii (pokud textu nerozumíš?). Například P. Vojtěch v jedné přednášce mluvil o tom, že určitý styl hudby odpovídá rytmu srdce dítěte v prenatálním období, takže posloucháním tohoto rytmu člověk dostává do stavů, které neodpovídají realitě. Zde by potom bylo jedno, jestli zpívá o x či y. Nicméně skutečně dobrou studii o muzice (rytmech či stylech) jsem neviděl...

3 pirinka pirinka | 25. října 2007 v 17:20 | Reagovat

ahoj...mno...můj názor je hodně podobný...taky si myslim, že hodně záleží na tom, proč a za jakým účelem ta skupina jde...protože to, jací jsou oni sami, se potom do té hudby promítne a na tom přece záleží...:D

4 patris patris | Web | 26. října 2007 v 9:24 | Reagovat

tak sem teda prispeju i svou troskou do mlyna. vidim to hodne podobne jako ty. myslim si, ze hudba je stejne jako dalsi druhy umeni neutralni medium a je jen na autorech k jakymu ucelu ji vytvori. bud pro oslavu sebe, nekoho jineho, prirody, sveta, dabla nebo bohu. a myslim ze je uplne jedno, jakeho je stylu ta muzika. pravda nektery styly jsou zneuzivany treba k oslave dabla, ale to jeste neznamena ze ten styl je prokletej...  asi by to bylo na nekolik stranek, ta uvaha a vim, ze na to ma kazdy jiny nazor... nemelo by nas to ale rozdelovat, zas otolik prece nejde :-)

FREAKFEST FOREVER :-)

5 LaGabriella LaGabriella | Web | 26. října 2007 v 9:31 | Reagovat

jaj, FREAKFEST FOREVER ;0)

6 Chosé Chosé | E-mail | 29. října 2007 v 9:25 | Reagovat

Tak já se dotknu jen pár věcí z tohoto článku.

Souhlasím s tím, že velmi moc záleží na textu. V žádném případě nezáleží na jednom stylu hudby. Znám i taneční skupinu, která ve svých textech používá slova spojené se satanismem.

Jelikož sem dříve hrával na diskotékách, tak mohu potvrdit, že dloho puštěný stroboskop opravdu uvádí některé jedince do různých stavů. Dělájí takové věci, které by při normálním puštěnem světle, třeba skanu či otočné hlavě, nedělali. Mám s tím i vlastní zkušenost z různých velkých akcích v Brně.

Souhlasím s tím, že dnešní hardrockové kapely mají velmi špatný dopad na dnešní mládež a to už od dost nízkého věku. Příkladem pro mě je holka z našeho paneláku, která je nyní v práku na střední a již více než dva roky chodí stále černě oblečená a vše na sobě má černé (nehty, vlasy, apod.). Čím je to zapříčiněno? Vím to moc dobře, protože bydlí jen ob patro nade mnou a často byla slyšet hudba jednoho rázu. Nějak ji ovlivnila hardrocková hudba a také punk. Takže od jejich 14 let už je tím manipulována.

Co se týče tance "ELECTRIC BUGGY", tak si nemyslím, že by to mohlo být ďábelské. Jeden kámoš se tím zabývá a chodí do kostela. Je v tom docela dost dobry. Naučení různých pohybů je velmi náročné a též to chce velmi velkou trpělivost. Ten kámoš mi říkal, že musí minimálně hoďku denně cvičit, aby tělo bylo pořád drženo v dobré pohybové formě.

Takže tolik mojeho komentáříku k tomuto zajímavému článku :-).

7 Hwest Hwest | 30. října 2007 v 15:31 | Reagovat

Chosé: "Znám i taneční skupinu, která ve svých textech používá slova spojené se satanismem." - A důkaz o tom, že je ta skupina dobrá?

Já bych si tím textem tak jistý nebyl. Každá hudba na člověka nějak působí, nehledě na to, jestli textu rozumí nebo ne. Nejsem v poznání tak daleko, abych si trofnul říct, že ten či onen žánr je špatný. Ale bránil bych se tvrzení, že záleží POUZE na tom, co do daného žánru člověk vkládá...

Mimo to - zkušenost exorcistů je i na tomto poli zajímavá...

8 Allegor the bloodhunter Allegor the bloodhunter | 30. května 2008 v 22:47 | Reagovat

Ježkovy zraky, on někdo bere doopravdy vážně toho idiota Baumera a jeho strašení dětí? Ozzy Osbourne jednou v životě ukousl hlavu netopýrovi o němž se domníval, že je gumový.

Třeba takový autor České mše vánoční J.J.Ryba také ukončil svůj život sebevraždou.

Black Sabbath zpívají mimo jiné tohle:

"Nech tenhle svět satanovi a jeho otrokům,

nech je jejich budoucnosti v jejich hrobech,

vybuduj si domov, kde přebývá láska

mír a štěstí po každý den."

Inu, propagace satanismu jak má bejt:))

Jasně, Black Sabbath mají nějaké textíky ve stylu "přichází satan, pomoc, hodí mě do pekla", ale to je opravdu taková nadsázka, že to musí pochopit každý. Já se orientuji i v satanistické scéně a ta vypadá opravdu, ale opravdu jinak. Idiot, neználek a sedmilhář Baumer a ní asi ani neví. Ve své knize vykládá lži a kokotiny a nemá cenu se jím zabývat.

9 kokot kokot | E-mail | Web | 18. října 2008 v 14:42 | Reagovat

vy zasrani zmrdi mate pravdu i ja sem tim satanismem pronikl a za par dni vas přidu navštivit těštese hahahahaha

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama