VOX 2007

13. listopadu 2007 v 20:11 | Lagabriella
Možná už víte, že v sobotu 10.11.2007 proběhl v Praze 4 v Komunitním centru Matky Terezy 4. ročník křesťanského hudebního festivalu VOX. Mohli jsme slyšet kapely Bezefšeho, Boudapsova, John de Jong, Maranatha, Manahem, Gina, Prorock a slovenské Timothy + 3 kapely v soutěži "Nová tvář "( Blue Zebra, Jéňa, MPK)
Vizí festivalu VOX 007 je realizovat jednotu srdcí skrze hudbu a radost, která z tohoto velkého Božího daru plyne. Přáli bychom si, aby i letos byl VOX místem setkávání a vzájemného porozumění.

Já tento festival prožila pracovně, neboť jsem společně s Barborkou a Sláňou obsluhovala v občerstvení. A bylo to skvělé, protože jsem si mohla popovídat s fainýma lidičkama, s kapelama, s Peggym z Manahemu ( jedna z mých oblíbených českých kapel, navíc tohodle týpka mám po letošním Freakfestu opravdu ráda), a tak celkově to byl požehnaný čas, i když náročné co se práce týče. Do sálu jsem ani nešla, bo se mi příliš nechtělo, neměla jsem náladu pařit, ale ono to bylo stejně slyšet všude, takže pohoda. Užili jsme si u baru i dost legrace a negativní emoce se suprově ventilovaly při sešlapávání pet lahví :0))
Po skončení festu ( cca kolem 23:00) jsme vše pečlivě uklidili a vyrazili do Nazareta.
Byla jsem utahaná jako kotě, ale šťastná. Ani jsem se v Naza nestačila ohřát, jen jsem u kostela přeskočila do druhého auta a jeli jsme na After k Zelenému ptákovi.
Ideální bylo, že nás nejelo moc. Jen Baubouka, Pavla, Marek, Terka a já. Marek nás vyložil před hospodou a odjel ještě pro další lidičky do Komunitního centra. Zatím jsme s holkama probraly útrapy lyžování a dost jsme se nasmály. Před jednou za námi dorazil konečně i Marek. Pavla měla krásně povídací náladu a tak jsem jen v tichosti poslouchala a občas něco prohodila, což bohužel vypadalo, že nekomunikuju, ale já si náramně užívala ten pocit, že jsem s lidmi kterým věřím a které mám moc ráda. Uvelebila jsem se na gauči s grogem a chvíli se modlila modlitbu Ježíšovu za sebe, za své přátele, … a bylo to moc fain, jakože jsem moc nevěřila tomu, že bych se mohla v hospodě modlit, ale byla to zajímavá a přínosná zkušenost. Navíc skrze modlitbu člověk vidí mnoho věcí v jiném světle… někdy si připadám jako Alenka v říši divů… pak mám třeba chuť skákat panáka na dlaždičkách v průchodu, nebo obdivuju třpytící se sníh na zábradlí pod lampou a jsem hrozně moc šťastná až bych brečela… Bohužel mým prokletím je nejvíce to, že v danou chvíli nedokážu dobře popsat své pocity… slova jsou hrozně omezující a nedostatečná. A pak mne mrzí, že to osatní nechápou a třeba si myslí, že jsem smutná, nebo mám nějaký problém…
Do Naza jsme přišli kolem třetí hodiny ranní, ustali si v dívčím sále chvilku s ještě povídali a pak šli spát.
Hrozně moc mne potěšilo, že si Marek i přes pozdní hodinu vzpomněl na knížku na kterou jsem se ho odpoledne ptala, a půjčil mi ji. ( mmch. jmenuje se "Na nemocné budou vkládat ruce" z edice Karmel. nakl. a je vážně výborná).
Ráno bylo krušné, napadl sníh a naavíc jsem vstávala brzy, protože jsem šla na mšu. Potom jsme s Pavlou poslouchaly písničky od Casting Crowns a jiných křesťanských kapel na notebooku a o půl jedné nás vzal Jarda na oběd do pizzerie.
Odpoledne všici koukali na film Božský Evan a Pýcha a předsudek… docela mne mrzelo, že jsem musela hned po obědě odjet, protože jsem jela domů na praxi… ale na Evana jsem se mrkla ve vlaku a smálo se se mnou ( nebo mi?) celé kupéčko a jeden pán byl docela smutný, že vystupoval dříve a nemohl to dokoukat… :0))
Děkuju Bohu za tento víkend, za to že je se mnou a vede si mne po svých cestách. Za všechny dary, které mi dává, za přátele kterým mohu věřit a které mám moc ráda, za Jeho lásku, která se zjevuje i skrze zkoušky. Není nic krásnějšího ( i když náročného) než být ve škole Ducha Svatého.
Amen
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama